Za Dadidi stojí máma dvou holčiček, která se na dětský rozvoj začala dívat trochu jinak, než původně čekala.

Moje starší dcera má vývojovou dysfázii, ADHD a potřebuje v mnoha oblastech větší podporu. Doma jsme tak měli spoustu pomůcek, her a materiálů, ale často chybělo to nejdůležitější, a to energie a nápad, co s tím vlastně dělat. Ne každý den je totiž ideální. Někdy máte chuť a sílu, jindy jste rádi, že zvládnete něco malého. A právě z téhle reality vzniklo Dadidi.

Začala jsem tvořit aktivity tak, aby fungovaly v běžném životě – krátké i delší, podle toho, kolik máte zrovna energie a času. Takové, které děti baví a zároveň mají smysl. Všechny aktivity vychází z toho, co mám vyzkoušené doma – na vlastních dětech i dětech v mém okolí. Co opravdu funguje. Co děti zaujme. A k čemu se chtějí vracet.

Postupně vznikl systém, který pomáhá rozvíjet důležité dovednosti napříč oblastmi, bez nutnosti cokoliv složitě připravovat nebo vymýšlet. Dnes tyto boxy sdílím i s ostatními rodiči, protože věřím, že rodiče nechtějí trávit večery hledáním aktivit na internetu a chtějí mít po ruce něco, co funguje.

A děti? Ty si prostě hrají. A přitom se učí víc, než se na první pohled zdá.

Název Dadidi navíc vznikl z našich jmen – jako malá připomínka toho, kde to celé začalo. Vznik Dadidi by ale nebyl možný bez maximální podpory mého manžela, který mi od začátku věří a stojí za každým krokem.